Nikdo není dokonalý ? Někdo určitě je !Množství obyvatel naší republiky není
nekonečné, a tak časem musí dojít na každého
z nás, že bude na ulici dotázán Jiřím
Krampolem, který mu položí nějakou otázku
typu "Co je to smradlavka zápašná?"
Připravoval jsem se duševně na to, že dříve
nebo později budu zákonitě osloven i já. Je
mi napřed jasné, že je poměrně
pravděpodobné, že správnou odpověď nebudu
znát. Vždyť proto jsou ony otázky kladeny:
aby dokázali, že nikdo z nás není dokonalý.
Jak se však zachovat, když člověk neví?
Domnívám se, že jsou pouze dvě možnosti. Buď
přiznat svou nevědomost, nebo střelit jen
tak nějakou tu odpověď od boku.
I ve škole je mi stydno, když tápu při
zkoušení před panem učitelem. Nepochybuji,
že Jiří Krampol je ve všech těch otázkách
jako doma, protože byl životem donucen stát
se knihomolem. Tedy - ani tak životem, jako
spíše panem profesorem Rakem. Ten mu na
studiích na AMU řekl, že z něj udělá
vzdělance a poskytl mu seznam literatury, s
níž by se měl seznámit.
K této skutečnosti se přiznal při jednom
interwiew, z kterého je tento citát:
"Během dvou tří let jsem díky profesoru
Rakovi přelouskal tolik knih jako nikdy
předtím a nikdy potom. Byl jsem přímo
naloženej v literatuře. Jen za prázdniny
jsem přelouskal celýho Huga i s
korespondencí. Všichni se koupali, jenom já
ležel v Poříčí v trávě, lámal jsem do sebe
literární porce, svítilo sluníčko a já četl,
jak Hugo popisuje bouřku na pěti stech
stránkách!"
Jak už jsem naznačil, psychicky jsem se
připravoval na okamžik, kdy se někde náhodou
dostanu do otázkového skřipce.
Jiří Krampol sice už dost dlouho tvrdí, že
nikdo není dokonalý, ale v onom interwiew
před patnácti lety se přiznal, že jednoho
dokonalého člověka přece jen znal:
"Byl to borec z pojišťovny. Když v bytech
povídal lidem o nebezpečí povodně a chtěl
jim vnutit pojistku, jeho argumenty zněly
přesvědčivě i ve čtvrtém patře, a já měl
nutkání si hnedka začít stavět archu!"
(c) Jan Kudrna, 12.5. 2001, rubrika: Zadarmo Diskusní příspěvky ke článku
|