reklama  přidejte odkaz
 site map  přidejte clánek
 zadarmopis  spolupráce
 
ZADARMOmenu hledej:  23.11. 2017, svátek má Klement
 
 cestování
 hry
 informace
 internet
 inzerce
 kariéra
 knihy
 komunikace
 kultura
 media
 mp3
 software
 výrobky
 zábava
 Škola

 

vlastniprodej.cz

audiovideo.cz
av.cz
call.cz
H.cz
zdarma.sk

penzion.mechenice.cz

www.mechenice.cz camp.mechenice.cz

spolujizda.cz vulgo.net

Chcete pěstovat Marihuanu? Tady je kompletní návod na to, jak to provést

Tak především: Tuto knížku jsem napsal pro sebe a svoje známé. Knížka má sloužit jako informativní příručka pro pěstování konopí, ale dá se také použít pro pěstování třeba ječmene, chmelu a vůbec různých rostlin - tedy až na nějaké podrobnosti. Jako zdroj pro sesmolení této neocenitelné publikace jsem použil asi čtyři rozsáhlé články z Internetu.. Copyright 1999 Killer 31.8.1999



Domácí pěstování

Úvod

Pěstování marihuany v domácnosti (indoors) je alternativou, pokud nemáte možnost pěstování venku, např. v kukuřičných polích nebo někde na odlehlém místě. Nebo nechcete riskovat udání "aktivních" sousedů, popřípadě se nechcete dočkat překvapení, že již někdo za vás "sklidil, aniž by sel". Mimoto je pěstování marihuany z pohledu policie trestné a může vás čekat i nepříjemné překvapení z jejich strany, pokud nejste dost opatrní. A pak, když máte rostlinku(y) doma, můžete s radostí sledovat, jak rostou, opatrovat je a třeba si s nimi i povídat. Domácí pěstování má velkou výhodu. Rostlinky jsou pod neustálou kontrolou. Pěstitel je s nimi v kontaktu prakticky denně. Může reagovat na jakékoliv změny. Naučí se porozumět požadavkům rostlinek. Nevýhod je také dost. Při pěstování doma, je třeba rostlinkám zařídit umělé osvětlení a to žere elektřinu a elektřina zase žere peníze. Dalším nebezpečím je, že pokud k vám vtrhne policie (pochopitelně musí mít povolení k domovní prohlídce), těžko budete tvrdit, že vám tu skříň plnou rostlinek, zapojenou do elektrické zásuvky někdo podstrčil. Kdo může pěstovat? Jedním slovem - každý. I když jste neměli předchozí zkušenosti s pěstováním doma, můžete dostat krásnou úrodu marihuany, pokud se jen trošku budete řídit několika radami v tomhle slohovém útvaru. A třeba, když jste měli s pěstováním "indoors" nějaké problémy v minulosti, možná vám tenhle článeček pomůže. Pro pěstování marihuany jsou důležité tyto tři složky. 1. Světlo 2. Půda 3. Oxid uhličitý To platí pro pěstování čehokoliv. Rostliny fungují jako chemické továrny. Pomocí světla přeměňují oxid uhličitý na kyslík a získaný uhlík využívají na svůj růst. Ke svému růstu dále potřebují tři důležité prvky, které získávají z půdy (Dusík, Fosfor, Draslík). Semínka Semínka lze v Čechách sehnat poměrně jednoduše. Stačí mít známého, který se pěstování věnuje - ten bude mít určitě zásobu semínek zaručeného modelu. Někteří za těžké peníze nakupují semínka v Holandsku, kde existují firmy (Sensi seed bank,..), které prodávají odrůdy speciálně vyšlechtěné na vysoký obsah THC (př skunk). Semínka lze také najít ve většině koupené trávy. Neobsahuje-li vaše marihuana žádná semínka, zapochyboval bych trochu o její kvalitě. Semínka jsou výborným indikátorem kvality trávy. Semínka uvolněte z chumáčku květu jemně rukou, aby nedošlo k jejich poškození. Semínka nalezená v koupené marihuaně jsou schopná růstu, nejsou-li starší než tři roky. Semínka jsou plodná jen několik let. Obecně ze starších mají šanci vyklíčit ta největší. Semínka určují kvalitu výsledné rostliny. Nemůžete získat více, než je uloženo v semínku. Semínka jsou světle až tmavě hnědá. Za dobré znamení bývá považováno, když jsou tmavě žíhaná. Délka asi 5 mm. Máte-li velkou zásobu semínek a omezenou pěstovatelskou plochu, vybírejte pouze velká, tmavá a zaokrouhlená. Klíčení Do truhlíku se sterilním pískem, což je písek z pískoviště pečený v troubě při 200 stupních 40 minut, se vloží semínka. Špičatější špičkou vzhůru, do hloubky asi 2 cm. Písek se udržuje stále mokrý. Buďto se zalévá ze spodu, vzlínáním vody z misky, nebo rozprašovačem. Klasické zalévání z konvičky by písek odplavilo. Truhlík se umístí těsně pod dvě zářivky, které svítí non-stop. Ty dodají teplo a po vykouknutí klíčků z půdy i světlo. V truhlíku se semínka ponechají do doby, než z nich vyrostou první lístky. Klíčení ve vatě není příliš vhodné. Jemné kořínky se do vaty zapletou a při přesazování se polámou. Obecná zásada praví, přesazovat co nejméně. Ideální je pěstovat semínka rovnou ve velkém květináči, ve kterém nakonec bude rostlina i kvést. Trochu jiný - jednoduší způsob klíčení : Použijte vlhké papírové ubrousky nebo houbu a dejte semínka mezi 5-6 vrstev ubrousků nebo do dírek v houbě. Během klíčení, které trvá v rozmezí od tří dnů do dvou týdnů je bezpodmínečně nutné udržovat stálou vlhkost - né potopu! Ideální je tmavé místo a teplota kolem 32°C. Pokud chcete klíčení urychlit, je možné předem namočit semínka na 24 hodin do vlažné vody. Při přemisťování vzklíčených rostlinek je třeba dát pozor, aby se nepoškodily kořínky - kvůli tomu je lepší přesazovat ihned poté, co se objeví hlavní klíček. Půda Výběr a příprava půdy pro pěstování konopí je fatální otázkou a v žádném případě ji nelze bagatelizovat. Důležitý je obsah nutričních látek a stopových prvků, kterého můľe být dosaženo jednak hnojením nebo pořízením biohumusu (například vysazením dešťovek, které se na tvorbě humusu aktivně podílejí). Použijte tu nejlepší, kterou jen najdete. Šetření na půdě se z dlouhodobého pohledu nevyplácí. Použijete-li nesterilizovanou půdu, na 100% v ní najdete nějaké parazity, pravděpodobně příliš pozdě, než aby rostlinu zachránilo přesazení do "čisté" půdy. Kvalitní půdy najdete v každé prodejně se zahrádkářskými pomůckami nebo v květinářstvích. Kvalitní půda by měla mít následující vlastnosti: 1. Měla by dobře odvádět vodu (dobré drenážní schopnosti). Tzn., měla by obsahovat určité procento písku, perlitu nebo nějakého porézního kamene. 2. pH by se mělo pohybovat mezi 6,5 a 7,5, jelikož marihuana si nevede dobře v kyselých půdách. Vysoce kyselá půda povzbuzuje rostlinu směrem k převládnutí samčího pohlaví, což není naším cílem. 3. Půda by měla samozřejmě obsahovat i humus, kvůli zachycování a dodávce vlhkosti a živin. Chcete-li použít svou vlastnoručně namíchanou půdu, můžete použít tento recept: smíchejte 2 díly rašeliny s jedním dílem písku a jedním dílem perlitu nebo porézního kameniva vždy k získání 16 litrů zeminy. Otestujte pH vaší půdy lakmusovým papírkem nebo pomocí testovací soupravy (měla by být k dostání ve výše uvedených obchodech) nebo pH-metrem (to už je pro snoby). Ke zvýšení pH dodejte přibližně 300 g mletého vápence na 10 kg půdy. Dojde ke zvýšení pH přibližně o jeden bod (je třeba trochu experimentovat). Trváte-li na tom, že použijete hlínu, kterou jste nakopali někde za domem v zahrádce, je doporučeno ji sterilizovat. A to pečením v troubě při teplotě 200 stupňů po dobu 30-40 minut.To zneškodní veškerý život v půdě, takže by z ní nemělo růst nic, co tam nebylo zasazeno. Předem ji ovšem musíte navlhčit, a připravte se také na rychlou evakuaci domu, protože při pečení hlína strašně smrdí. Potom přidejte 1 polévkovou lžíci hnojiva na každých 4-5 litrů půdy a pořádně promíchejte. Lepší ovšem je, když utratíte za půdu pár korun v obchodě. Nádoba na sázení Poté, co jste si připravili půdu, je třeba se poohlédnout po vhodném květináči nebo jiné nádobě. Tato nádoba by měla být také sterilizována, zvláště bylo-li v ní již dříve něco pěstováno. Velikost nádoby je úzce spjata s velikostí (a i vším okolo) budoucí rostliny. Měli byste plánovat ne více než jedno přesazování, protože přesazování je pro rostlinu jistým šokem, po kterém se vzpamatovává a na určitou dobu zpomalí svůj růst, či jej dokonce zastaví. První květináč by neměl být větší neľ 15 cm v průměru a může být hliněný nebo plastický. Měl by být také dost hluboký - hlavní kořen konopí má obvykle 1/10 délky stonku a zavrtává se přímo do země. K přesazení si připravte větší nádobu tak, že ji naplníte půdou a uprostřed necháte důlek o rozměrech odpovídajících květináči, ve kterém doposud rostlinka žije. Malý květináč otočte vzhůru dnem a podle všech zkušeností by vám měla rostlina i s půdním balem vypadnout. Pokud se tak nestane, stačí horním okrajem květináče jemně udeřit o stůl a rostlina i půdním balem vypadne. Další, elegantnější, metodou je pěstovat mladé rostlinky v kelímcích vyrobených z lisované rašeliny, které se po přesazení do větší nádoby samy rozloží, dovolí kořenům prorůst skrz ně a ještě dodají živiny. Větší nádoba by měla mít asi 30 cm v průměru a objem okolo 11 litrů. Marihuana nemá ráda, když jsou její kořeny nějak omezeny nebo sevřeny v malém prostoru. Je těžké pak znovu přesazovat 150 cm vysokou rostlinu a tedy plánujte s předstihem. A rostlina skutečně bude veliká. Malé rostlinky by měly být připraveny k přesazení do jejich stálého "domova" již po dvou týdnech. Dbejte starostlivě o ně během prvního (až druhého) týdne v novém "bydlišti". Nepřipusťte nějaké omezování a škrcení kořenů, protože rostlina si už nepovede dobře, jsou-li jednou její kořeny nějak omezovány nebo stísněny. Světlo Nedá se svítit, musí se svítit. Otázka zní: Čím, za kolik a jak dlouho? Ve volbě svítidla, kterým bude pěstitel osvětlovat svůj domácí pozemek existují v podstatě tři možnosti: Žárovky, Zářivky, Výbojky. Žárovky jsou nejméně efektivním zdrojem světla. Většina energie, kterou spotřebují se v nich promění na teplo. Výhodou je, že jsou levné. Barva jejich světla je načervenalá. Vyzařují především v červené oblasti. Chybí jim modrá složka světla. Nedoporučuje se použití klasických žárovek - složení jejich světla způsobuje nadměrný růst stonku na úkor listů a květů. Zářivky jsou efektivním zdrojem. Většina příkonu je vyzářena ve formě světla. Všichni známe klasické zářivkové trubice. K těm je třeba další "bižuterie" (startér, tlumivka, kondenzátor), která celé zařízení prodraží. Zářivkové trubice se vyrábějí v různých délkách a výkonech. Důležitá je barva jejich světla. K dostání jsou dvě základní provedení. Cool White, neboli studená bílá. Takováto zářivka vyzařuje světlo namodralé, má tedy většinu vyzářeného světla v modré oblasti světelného spektra. Druhým provedením je Warm White, což je teplá bílá. Světlo je načervenalé a výkon je tedy soustředěn do červené oblasti spektra. Pro pěstování je vhodné obě barvy světla kombinovat, aby bylo světelné spektrum vyrovnané. V BauMaxu jsem viděl i speciální zářivky GroLux určené přímo pro pěstování rostlin. Je to zářivka s vyváženým světelným spektrem. Ovšem cena okolo 400 Kč ji činí nepoužitelnou. Červená část světla prý podporuje růst stonku, vývoj květu a kořenu (kytka roste do výšky a dospívá), modrá část spektra podporuje růst listů (růst do šířky). Někdo tvrdí, že klasické zářivkové trubice je třeba měnit každých 6 měsíců. Věkem se totiž sníží jejich výkon, ale pro svícení doma se dá používat dál. Kromě klasických trubic jsou dnes velmi rozšířené tzv. úsporné, kompaktní zářivky. Jsou to vlastně zářivky, které se šroubují přímo do žárovkových objímek. Ve svém těle mají přímo zabudován elektronický startér. Opět s cenou kolem 400 Kč, nejsou při pěstování příliš používány. Výhodou by měla být jejich větší životnost oproti zářivkám s klasickým startérem a tlumivkou. S jejich úsporností je to následovně. Jsou úspornější než žárovky. Kompaktní zářivka o příkonu kolem 20W, se svým světelným výkonem vyrovná 100W žárovce. Spotřebovává tedy pětkrát méně energie. Totéž ovšem platí i o zářivkových trubicích. Tedy trubice versus kompaktní "úsporné" zářivky vychází fifty : fifty. Většinou se používá pro každou rostlinu jedna zářivka metr dvacet dlouhá.



Zářivky a žárovky s ekvivalentním množstvím světla

Klasická žárovka Kompaktní zářivka 25W 5W 40W 7W 60W 11W 75W 15W 100W 20W 120W 30W

Výbojky Jsou v reflektorech na stadiónech, jsou ve veřejném osvětlení. Podle toho, kterým plynem je výbojka naplněna, vydává příslušně zabarvené světlo. Často se výbojky kradou ze sloupů veřejného osvětlení. Zaprvé je to vandalismus a poškozuje to veřejné mínění o nás a za druhé, sodíkové výbojky, které se používají při veřejném osvětlení mají výrazně oranžovou barvu, jsou navrženy tak, aby jejich světlo dobře pronikalo mlhou a deštěm. Mají výrazný nedostatek vlnových délek z modré části světla. Halogenové lampy to jsou taková ta světla, která se automaticky rozsvítí, když se v noci motáte okolo nějaké vily. Za cenu kolem 500 Kč lze koupit halogenku o výkonu půl kilowattu zabudovanou do reflektoru. Podívejte se v Baumaxu, nebo někde, kde prodávají osvětlovací techniku. Halogenky jsou levné a výkonné, proto se používají nejčastěji.

Je důležité zvolit svítidlo s dobrou účinností. Například žárovka o příkonu 100W, přemění na světlo pouze něco okolo 20W. Za celoměsíční provoz takové žárovky zaplatíte např: 108 Kč, ale prosvítíte vlastně pouze osmnáct pade. Zbytek, tedy více jak 80 Kč se přemění na teplo. V tomto ohledu jsou mnohem lepší zářivky, kde se mění na světlo téměř všechna dodaná energie. Jak je tomu s halogenkami, to nevím. Také platí, že čím větší výkon zářivky, tím rychleji rostlina poroste. Čili nakupovat v rámci vašich finančních možností co nejsilnější zářivky. Pod silnými zářivkami se dá vypěstovat rostlina vysoká 100-140 cm vysoká již po dvou měsících. Pod těmi nejsilnějšími můžete dosáhnout i denního přírůstku okolo 5 cm. Jedinou překážkou pro pořízení těchto vysokovýkonostních zářivek je jejich cena a spotřeba. Důležité je, aby světlo, které rostliny přijímají, mělo co nejvyrovnanější barevné spektrum. Rostliny se totiž podle barvy světla orientují, co je zrovna za roční období. Bude-li na ně dopadat především červené světlo, budou si myslet, že už je podzim a předčasně vykvetou. Jelikož jsou rostliny zelené, znamená to, že zelené světlo nepohlcují a odrážejí jej. Budete-li svítit na kytku zeleným světlem, bude si myslet, že je tma. Květiny prostě zelené světlo nevidí. Důležitým faktorem je délka umělé noci a dne. Je tu druhý činitel určující virtuální roční období. Pokud žijí rostliny venku. Začíná jejich vegetační období v květnu. Semínka začnou klíčit, pak následuje období růstu a na podzim přichází třetí, poslední období, kterým je doba květu a plození. Konopí je jednoletá bylina. Na konci roku zemře a musí proto vytvořit dostatek semen, které zajistí nový život v příštím roce. Aby rostlina poznala, že se blíží studené období roku a že je tedy třeba začít kvést, aby stihla vytvořit semena dříve, než přijdou první mrazy, orientuje se podle světla. Jedním z faktorů je barva světla, druhým faktorem je délka noci. Na konci roku se noc prodlužuje. Bude-li délka noci alespoň 12 hodin, rostliny vykvetou. Existují pěstitelé, kteří pěstují jednu rostlinu už třeba tři roky. Osvětlují ji tak, aby nikdy nezůstala víc jak deset hodin po tmě a kytka roste a roste. Důležitým faktorem je umístění zdroje - nejlepší je údajně zářič 4-6 cm nad vrcholkem rostliny. Je ovšem nutné dbát na to, aby v důsledku vyzařovaného tepla nedošlo k uvadání horních listů. V přirozeném prostředí rostlina svůj vývoj řídí podle délky dne a noci. Když se začne zkracovat doba osvětlení, identifikuje to cannabis jako blíľící se zimní období a urychlí svůj vývoj ke květu a zrání. Tohoto poznatku lze využít i při pěstování uvnitř. Pokud například pěstitel preferuje způsob průběžné sklizně, nemá zájem na tom, aby rostlina brzy vykvetla, a proto udržuje dlouhou fotoperiodu. Takto lze pěstovat třeba celý rok - když se potom rozhodnete nechat cannabis vykvést, stačí zkrátit dobu osvětlení. Rostliny by měli mít maximálně 18 hodin světla denně, v žádném případě ne více - musí se taky "vyspat". Obecně platí, čím méně tmy denně v průběhu prvních 5-6 měsíců, tím lépe. Čím je rostlina starší před tím, než začne kvést, tím lepší je konečný produkt. Poté, co rostlina začne kvést, se její metabolismus rapidně zpomalí tak, že se již kvalita nezvyšuje s věkem, jak tomu bylo v období před započetím květu. Celé je to tedy o tom, nechat rostlinu, předtím než vyrazí do květu, co nejdéle růst, aby se obsah užitečných látek dostal na nejvyšší možnou míru v době sklizně.


Zde uvádím orientační (můžou se u různých druhů lišit) doby vývoje v závislosti na délce fotoperiody:
Doba osvětlení Doba, než rostlina vykvete 12 hodin 2,5 měsíce 16 hodin 3,5 měsíce 18 hodin 4,5 - 5 měsíců



Teplota a vlhkost

Ideální teplota pro dobu osvětlování je mezi 20 a 26°C a pro dobu tmy o 7-10°C nižší. Když se vytváří květové stopky, lze zvýšit teplotu až na 32°C - konopí začne vytvářet více ochranné pryskyřice. Místnost, ve které budete pěstovat, by měla být, pokud možno, relativně suchá. Co potřebujeme, je pryskyřičný povlak na listech a aby toto rostlina vytvořila, je potřeba ji "přesvědčit", že jej opravdu potřebuje pro svou ochranu před vysycháním. V extrémně vlhké místnosti rostliny vytvoří veliké široké listy a neprodukují tolik pryskyřice. Nesmíte nechat vystoupit teplotu v suché místnosti moc vysoko, protože rostlina pak nemůže dostatečně rychle asimilovat potřebné množství vody pomocí kořenů a listy začnou hnědnout. Marihuana rostoucí v teplé a suché místnosti bude mít užší listy než ta, která vyrůstá ve vlhké. Příčinou je, že v suché atmosféře rostlina lépe dýchá, protože se vlhkost i odpadní látky z listů rychleji odpařují. Ve vlhkém prostředí se nemohou vypařovat tak rychle. V důsledku toho musí být listy širší s větším povrchem, aby se odpadní látky rychleji odstranily. A protože široké listy produkují méně pryskyřice než úzké, tak v gramu užších listů bude více aktivních látek než v gramu listů širokých. Sice může být hmotnost sušených listů ze "širokolistnaté" rostliny vyšší, ale většinou nepěstujeme svou vlastní marihuanu pro kvantitu, ale pro kvalitu. Protože pryskyřice v marihuaně slouží k zabránění usychání listů, je pravděpodobné, že najdeme více pryskyřice v listech rostlin pěstovaných v suchých místnostech, než v místnostech vlhkých.



Větrání

Správné větrání v místnosti, kde pěstujete je velmi důležité. Čím více rostlin v místnosti, tím důležitějąím faktorem se větrání stává. Rostliny dýchají svými listy. Jimi se také "čistí" od odpadních látek, které svým metabolismem vyprodukovaly. Není- li zajištěno kvalitní větrání, póry v listech se ucpou a rostlina uhyne. Je-li ovšem dostatečný pohyb vzduchu, odpadní látky se mohou snadno odpařit, rostlina může dýchat a zůstane zdravá. V malých místnostech, nebo pěstujete-li marihuanu např. ve skříni (i to jde, za předpokladu dostatečného přísunu světla, zářivky při svém tvaru jsou ideální pro tento druh pěstování), kde máte jen několik rostlin, stačí pravděpodobně ke větrání i jen otevření dveří když rostliny kontrolujete. Ačkoliv je možno vypěstovat zdravě vypadající rostliny ve špatně ventilovaných místnostech, přece jen budou větší a zdravější, jestliže mají dostatečný přísun čerstvého vzduchu. Jestliže strávíte dostatek času v místnosti, budou vaše rostliny růst lépe, protože budou používat váš vydechovaný CO2. Někdy je to opravdu obtížné zabezpečit dodávku vzduchu do vaší místnosti, protože je většinou schována někde ve sklepě nebo na půdě. V tomto případě obyčejný větrák pomůže aspoň k nějaké cirkulaci vzduchu. Zároveň stimuluje rostliny k vytvoření silného a zdravého stonku. Často se stává, že v domácím prostředí pěstované rostliny nevytvoří dostatečně silný stonek, protože se nemusí potýkat s vnějąími vlivy, jako je vítr a déšť. Ačkoliv na druhou stranu rostlina věnuje více energie na tvorbu listů a pryskyřice namísto tvorby stonku.



Zalévání

Máte-li v blízkosti zdroj čisté přírodní vody, je to celkem jednoduché - použijte ji. Většina z nás ale používá vodu dodávanou z městských vodáren. Obsah přidávaných látek je různý, zvláště pak chlóru. Lidé se již za ty roky naučili, jak jej odstraňovat nebo jak se s ním vyrovnat. Ale vaše rostlina nebude mít čas zvykat si a tím pádem se o to musíte postarat sami. Chlór se vypaří z vody během 24 hodin, pokud vodu necháte stát v otevřené nádobě. Odstátá voda pak má i druhý účel: ohřeje se na pokojovou teplotu a tím nevystavíte rostlinku šoku, který by mohla dostat při zálivce studenou vodou. Vždy používejte k zálivce vodu nejméně o pokojové teplotě. Může být i trochu vlažná. Má-li voda opravdu moc chlóru, můžete použít nějaký prostředek na snižování obsahu, který byste měli dostat v prodejně s rybičkami nebo v potřebách pro chovatele. Nejdůležitější věcí na zalévání je, že se to musí dělat pořádně. Je možno zalévat rostlinu v desetilitrové nádobě až jedním litrem vody. Cílem je dostat půdu vlhkou od povrchu až po dno nádoby. Budete-li zalívat malým množstvím, i když často, zvlhčíte pouze horní část půdy a kořeny rostliny se začnou obracet vzhůru směrem k vodě. Druhou důležitou věcí při zalévání je mít nádobu s dobrým odvodněním - drenáží. Měli byste mít ve dně několik děr, aby přebytečná voda mohla odtéct. Je-li nádoba bez drenáže, pak se voda bude hromadit ve spodní části a bude způsobovat růst kyselosti půdy, plíseň nebo hnití kořenů. Jak už bylo řečeno dříve, půda musí umožnit odtok vody a nesmí se stávat tvrdou nebo vytvářet nějaký pevný obal. Jestliže jste do půdy přidali písek a perlit, jak bylo řečeno, neměli byste mít problémy. Ke zjištění, kdy zalévat, prostě strčte prst do hlíny. Cítíte-li vlhkost, můžete den nebo dva se zálivkou počkat. Hlína na povrchu je vždy vlhčí než ta, která je hlouběji. Rostlinu můžete přelít stejně snadno, jako ji nechat přílíš suchou, ale suché období přežije úspěšněji, než přehnané zalévání. Je lepší vyhrabat okolo stonku malý vodní příkop a vodu lít do něj - tím se zabrání přímému styku vody se stonkem a vyhneme se stonkové plísni. Silnější Marihuana vyroste v relativně suchém a horkém prostředí. Zalévejte když vodu rostlina potřebuje a nezalévejte, když ji nepotřebuje.



Hnojení

Marihuana má ráda dostatek živin, ale můžete ji také poškodit, jste-li moc horlivý. Některá hnojiva mohou rostlinu spálit a poškodit kořeny, jsou-li použita ve vysokých koncentracích. Většina kupovaných půd má dostatek živin pro růst rostliny v prvních 3- 4 týdnech a tedy se o dodávání nemusíte starat. Nejdůležitější věcí na zapamatování je, že rostlinu si musí zvykat postupně na zvyšující se dávky. Začněte s vysoce ředěným hnojivem a postupně koncentraci hnojiva v roztoku zvyšujte. Snažte se používat hnojiva, která nemění pH půdy, což mnoho hnojiv dělá. Obecně všechna hnojiva pH snižují, čímž ji dělají kyselejší. Proto pro jistotu občas zkontrolujte pH půdy a když tak použijte opět vápenec. Jak tak čas ubíhá, množství solí, vzniklých rozkladem hnojiva, způsobuje růst kyselosti půdy a občas koncentrace solí vede k zakrnění rostliny a hnědnutí listů. Také během času, jak rostlina stárne, se kořeny stávají méně efektivní při získávání živin. Abyste se vyvarovali koncentrování solí v půdě a zajistili rostlině dostatek živin, je zapotřebí začít hnojit rostlinu, ve věku zhruba 6 týdnů, listově. Rozpusťte proto hnojivo ve vlažné vodě a tímto roztokem postříkejte přímo listoví. Listy absorbují hnojivo přímo do jejich cévek. Budete-li pokračovati v přidávání hnojiva do půdy, musíte si dát pozor na předávkování rostliny hnojivem. Nezapomeňte zvyšovat množství živin rostlině postupně. Marihuana vypadá, jako že je schopna spotřebovat tolik hnojiva, kolik jí dáte, pokud si ale na něj bude zvykat postupně. Během prvních zhruba 3 měsíců hnojte rostlinu co pár dní. Jakmile se růst listů zpomalí, přísun hnojiva rostlině by měl být snížen také. Nikdy nehnojte rostlinu před tím, než ji budete chtít sklízet, neboť přísun živin podporuje růst listoví a zpomaluje tvorbu aktivních látek (A o ty nám jde, že?). Konopí prospívá nejlépe, je-li hnojeno substrátem o poměrné složení dusíku:fosforu:draslíku - 23:19:17. Nezbytné je také zajistit dostatečné množství stopových prvků (pokud již nejsou v zemině zastoupeny) a to: sodík, bór, zinek, křemík, vápník, kobalt, železo, chlór, molybden, hořčík, hliník a mangan. Mimo to ještě vitamíny B1, B2. Při aplikaci hnojiva se stačí řídit návodem na obalu - v žádném případě cannabis nepřehnojujte! Toto jsou zároveň nejdůleľitějąí složky všech běžných hnojiv. Obsah těchto prvků ve hnojivu se udává větąinou v procentech. Například mi tu zrovna na stole stojí lahvička hnojiva jménem Harmavit Speciál. Obsahuje 10% Dusíku, 9.5% Fosforu a 10.5% Draslíku. Takovéto hnojivo budu označovat 10-9.5-10.5, nemá smysl to označovat takto přesně bude stačit 10-10-10. Existují dokonce i 20-20- 20. To jsou velmi silná hnojiva. Živiny zpočátku dodá kvalitní půda. Při pěstování doma se vyčerpá a je třeba později dodat hnojivo. Projděme si postupně ony tři hlavní činitele. Většina hnojiv má tu nepříjemnou vlastnost, že postupně zvyšují kyselost půdy. Nemá cenu hnojit dříve než za tři týdny po přesazení rostlin. Dávky hnojiva je třeba zvyšovat postupně. Lze hnojit i postřikem listů, ale ne dříve neľ po 1.5 měsíci. Oxid uhličitý CO2 je látkou, kterou rostlina dýchá. Získává z ní látky důležité pro svůj růst. Určitě znáte ze školy fotosyntézu. Fotochemickou reakci, kde jako katalyzátor působí chlorofyl.



6CO2 + 12H2O = C6H12O6 + 6H2O + 6O2

Z oxidu uhličitého a vody rostliny vyrobí cukr, vodu a kyslík. Jestliľe rostlina nemá dostatek CO2, roste pomalu. Při pěstování ve skříni je tedy nutná dobrá ventilace. Dokonce někteří používají CO2 přímo z tlakových lahví. Takto dopované rostliny rostou velmi rychle. Fotosyntéza ovšem vyžaduje světlo, takže zvýšením přívodu CO2 se musí zvýšit i osvětlení a dalším vstupním prvkem je voda. Hodně vody, hodně světla a hodně CO2 vedou k rychlému růstu. Důležité je dodávat všechny tyto tři složky. Zvýšením pouze přívodu CO2 se nic nezíská.



Příklad skříně pro pěstování

Pěstitel si pořídí obyčejnou dřevěnou skříň, případně ji vyrobí, vůbec nemusí být dřevěná. Jde o to, aby v ní byla tma, když se zavře aby z ní neutíkalo světlo, když se v ní svítí. Skříň se upraví tak, aby měla nepromokavé dno. Například igelit. Vnitřní stěny se natřou na bílo, případně polepí alobalem. V Americe používají Mylar. Tkanivo navržené pro NASA, které velmi dobře odráží světlo. Pravidlo zní "Ani foton na zmar!". Do skříně se dá police. Skříň se tak rozdělí na dvě části. V horní, menší části klíčí semínka. V dolní části rostou rostliny. Lze samozřejmě dělit i více. Pak se v jedné části klíčí. Tam je světlo zapnuto non-stop, v další části rostliny rostou, zde se světlo vypíná třeba na 6 hodin. Ve třetí části rostliny kvetou a tady má noc hodin 12. V takových uspořádáních bývá důležitá světelná izolace všech částí. Bude-li do části kde se kvete v noci prosvítat světlo z části, kde se klíčí, bude to narušovat umělou noc a rostliny nevykvetou. Do každé části se instaluje příslušné osvětlení. Do klíčírny dvě zářivky. Do části určené pro růst výbojka a do části pro kvetení třeba výbojka a zářivky. Do klíčírny se pořídí velká miska s pískem, ve které budou klíčit semínka, případně klíčit řízky. Do růstové police třeba pět květináčů alespoň 10x10 cm. Dospodu, kde se bude kvést, přijdou květináče větší, tak velké, aby se jich tam vešlo akorát pět. Ke světlům se pořídí spínací hodiny. Jedny do růstové části a jedny do kvetoucí. Ty budou zajišťovat střídání dne a noci. Jelikož rostliny potřebují CO2, musí jim ho pěstitelé dodávat. Do stěny skříně se vyrobí díry a instalují se ventilátory. K zajištění správného metabolismu je potřeba zajistit dostatečnou výměnu plynů. Místnost, kde pěstujete, je proto vhodné pravidelně větrat. Světla se umísťují tak, aby je bylo možné výškově nastavovat. Během růstu rostlin je třeba je stále posouvat výš a výš. Řeší se to například zavěąením reflektorů na řetízky, které se zavěšují na háčky. V praxi se to samozřejmě různě šidí. Mě třeba zrovna teď stojí čtyři květináče na okně (Toto je poznámka autora původního textu.). Bez přisvětlování, bez skříně a ventilátorů. Ovšem, to co z nich roste, to jsou chudinky. Toto je jenom návrh, jak by mohla skříň být uspořádaná.



Škůdci

Můžete-li zabránit ve výskytu hned ze začátku, tím lépe. Když už je jednou rostlina napadena, budete pravděpodobně bojovat se škůdci po celou dobu života rostliny. Předejít škůdcům se dá použitím sterilizované půdy a nádob, a nevnášením jiných rostlin do pěstební místnosti. Máte- li nějaká domácí zvířata, nedovolte jim vstupovat do místnosti, protože mohou ve své srsti donést škůdce zvenčí. Pravidelně kontrolujte rostlinu a hledejte známky hmyzu, skvrn, dírek v listech, hnědnutí vrcholků listů a uvadlých větviček. Najdete- li navzdory vąem opatřením na vaší rostlině nějaké škůdce, je čas k postřiku nějakým insekticidem. Musíte použít něco, co zabije škůdce a ne vás. SPIDER MATES (Tetranychidae) jsou pravděpodobně příčinou vašeho trápení. Jsou to skoro mikroskopičtí škůdci a těžko se hledají. Na listech zanechávají sítě podobné pavoučím. Zanechávají za sebou také malé dírky v listech. První věcí, které si asi všimnete, je, že rostlina vypadá sklesle a nemocně. Sají enzymy z listů a jako důsledek se objevuje ztráta zelené barvy a lesku. Občas listy vypadají jako napadeny nějakou houbou. Vajíčka jsou velmi malé černé tečky. Použijte třeba i lupu a podrobně prozkoumávejte rostlinu. Zkoumejte také listy zespodu. Tyto škůdce najdete sedět na povrchu stejně jako zespod listu. Čím dříve začnete se škůdci bojovat, tím dříve budete mít od nich pokoj. K hubení SPIDER MATES (Tetranychidae) používejte přípravky, které obsahují tyto dvě sloučeniny: keltan (kelthane) a malateon (malatheon). Obě látky jsou smrtelné lidem a domácím zvířatům stejně jako škůdcům. Ale nemusíte mít obavy, tyto látky se asi po deseti dnech detoxifikují. Tedy můžete v pohodě marihuanu kouřit po deseti dnech po postřiku. Tyto látky bohužel zabíjí jen dospělé jedince a tak pravděpodobně budete muset postřik opakovat co čtyři dny po dobu 2 týdnů, aby jste měli jistotu, že jste zabili všechny dospělé jedince, než začnou klást opět vajíčka. Dělejte vše pečlivě, protože jediný vajíčka kladoucí SPIDER MATES (Tetranychidae) stačí, aby se populace během krátké doby obnovila. A i přes vaši chemickou ofenzívu je skoro jisté, že jeden nebo dva jedinci přežijí. Vidíte-li kolem rostlin lítat malé bílé mušky, tak si můžete být jisti, že vaše chemická válka bude pokračovat. Tyto mušky jsou odolné skoro proti všem insekticidům. Důležité je zničit je již v jejich larválním stadiu, protože larvy dělají nejvíce škod na listech. Budete muset zachovat stejnou strategii boje, jako u SPIDER MATES (Tetranychidae). Další metodou může být použití mýdlových vloček. Rozpusťte vločky ve vlažné vodě a míchejte, dokud se nevytvoří pěna. Potom tímto roztokem postříkejte vaši rostlinu. Nevýhodou je, že když rostlinu před nebo těsně po sklizni pořádně neumyjete, budete mít v ústech při kouření pocit mýdla.



Zaštipování

Zaštipování nemusí být vždy nutné. Důvod, proč se dělá je, že podporuje sekundární rašení a umožňuje světlu pronikat k nevyvinutým listům. Některé typy marihuany jsou přirozeně husté a bohaté, a když nejsou zaštipovány nebo stříhány, tak míza proudí nerušeně až do vrcholků, kde se vytváří květy plné pryskyřice. Na druhou stranu, když se vám zdá, že je vaše rostlina moc vysoká a tenká na věk tří týdnů, pak pravděpodobně potřebuje zaątípnout, aby z ní vyrostla pěkná listnatá rostlina. Tedy, ve věku tří týdnů by měla mít nejméně dvě sady větví a nebo 4 shluky listů a vrchol. K zaštípnutí stačí, když normálně odřeľete vrcholek hned nad místem, kde se stýkají dvě protilehlé větvičky. K rovnému a čistému řezu použijte žiletku. Chcete-li, můžete nechat vrcholek zakořenit ve vodě s přídavkem nějakého kořenového aktivátoru. Po objevení kořenů vrcholek zasaďte a on by měl vyrůst v novou rostlinu. Budete-li nechávat vrcholek kořenit ve vodě, je třeba jej nyní seříznout šikmo, aby byl vodě vystaven co největší povrch. Výhodou zaštipování je, že rostlina vyrazí do více vrcholků, více vrcholků rovná se více aktivních látek, a tom je celá hra. Pokaždé, když odříznete vrcholek, rostlina vyrazí se dvěmi novými vrcholovými větvemi z místa pod řezem, kde se stýkají větve. Zaštipování také povzbuzuje spodní větve k rychlejąímu růstu, než normálně, kdyby rostlina nebyla zaštipována. Zaštipování je metoda jak získat na jedné rostlině více palic. Palice je vlastně vrcholek rostliny s květy. Jestliže během růstu odřežete vrcholek rostliny těsně nad místem, kde vyrůstají ze stonku listy, vyrazí z tohoto místa dvě větve a na konci každé bude nová palice. Tyto řezy můžete opakovat. Počty palic rostou geometrickou řadou. Správné košatění listoví zajistí průběľné zaštipování listů. To je možné poprvé provádět u rostlin starých 3-6 týdnů, kdy odstřihujeme vršek rostliny těsně nad jedním trsem listů. Hlavní stonek se pak uštipuje tak, že necháváme vždy 4-5 kolének pod řezem. Správné zaštipování zajistí optimální košatění a růst listů. Se zaštipováním se to ovšem nesmí přehánět - rostlina by také mohla uhynout.



Kvetení

Změní se světelný režim na dvanáctihodinovou noc. Po několika dnech se růst zastaví a začnou se objevovat květy. Přichází chvíle rozhodnout co se provede ze samci. Nechá-li pěstitel samce normálně vykvést kvůli semenům, musí jim ještě trochu pomóct s opylením, protože ve skříni asi težko přenese vítr pilová zrnka na samičí květy. Nevýhodou je, že získaný materiál má nižší obsah THC, tedy je méně silnější. Jestliže jde hlavně o psychotropní účinky, odstraní se samčí rostliny hned jakmile je možné je rozpoznat. K opylení nedojde, samičí rostliny vykvetou a neplýtvají drahocenným THC na tvorbu semen. Konopí je rostlina hermafrodit. Není dopředu jasné jakého pohlaví daná rostlina bude. Teprve během růstu se kytka "rozhodne" čím bude. Nelze to nijak ošidit. Je nutno rostliny přinutit ke květu a pak podle tvaru květů určit o jaké pohlaví jde. Existuje několik fint, jak na přírodu vyzrát. Většina pěstitelů nechce pěstovat samce. Ideálem je pěstovat rovnou samice. Hlavní metodou jak, toho docílit je klonování. Odříznutím listu a jeho zakořeněním získá zahradník geneticky identického jedince, který má stejné pohlaví jako rodič. Není pak potřeba semen. Někteří pěstitelé takto rozmnožují jedinou původní rostlinu již 30 let, bez zjistitelné genetické degenerace. Navíc kvalita marihuany získané z takovéto rostliny je stále stejná. Každý si tak může množit ten model, který mu svou kvalitou vyhovuje. Další fintou je zrychlené zjištění pohlaví. Dolní část rostliny v místě, kde z ní vyrůstají listy se zakryje papírem, tak aby byla ve tmě. Tato část začne kvést. Kontrolou květů lze zjistit pohlaví. Je-li to samec, odstraní se. Je-li to samice, papír se odstraní a rostlina dále roste.



Sklizeň

Poslední fází je sklizeň. Zde je nejdůležitější otázkou KDY?. Cílem je sklidit rostlinu ve chvíli, kdy je obsah účinných látek nejvyšší. Toho lze dosáhnout jen dlouholetým pozorováním a zkušeností. Obecné pravidlo praví, že se sklízí v době, kdy začnou červenat a hnědnout vlákna rostoucí z květů. Sklizeň se provádí v době, kdy je rostlina v plném květu - nejlépe je vystihnout okamžik, kdy kvete největší množství květenství. Když samčí rostliny vytrousí svůj pyl, začínají odumírat a tehdy by se měly sbírat. Samičí žije, dokud nedozrají semena a odumírá asi měsíc po samci. Po posekání rostlin se tyto nemusí nijak zvlášť upravovat - stačí je rozložit na nějakém suchém a dobře větraném místě. Poté co je sklizeň dostatečně proschlá je vhodné jednotlivé části rozčlenit podle potence (obsahu THC) na několik složek. Nejpotentnější jsou palice květů s okvětními lístky. Naopak téměř bezcenné jsou velké listy a stonek. Pro uskladnění je vhodné použít tmavou a vzduchotěsnou nádobu , která je poté uložena na chladném, suchém místě (např. v mrazáku). Pokud by teplota byla příliš vysoká docházelo by k degradaci THC na méně účinné cannabinoidy.



Sušení

Tak tedy máte vypěstovánu svou marihuanu a budete ji chtít správně usuąit a skladovat, aby při koření byla jemná a "nekousala". Můžete zabránit nepříjemné chuti chlorofylu u "domácky" pěstované marihuany několika způsoby tak, aby marihuana měla jemnou a vyzrálou chuť, místo chuti ostré. Za prvé, vytáhněte rostlinu i s kořeny a celou ji pověste na 24 hodin kořeny vzhůru. Pak obalte rostlinu papírem nebo velkým papírovým pytlem s otevřeným vrcholem a nechte takto rostlinu viset další 3 až 4 dny, dokud se vám listy nezdají suché na dotek. Nyní stáhněte listy ze stonku a dejte je do skleněné nádoby s víčkem. Nestlačujte listy příliš silně, protože je třeba, aby se k nim dostal vzduch. Hlavním nebezpečím při sušení a skladování je plíseň. Jsou-li listy moc vlhké v čase, kdy je dáváte do sklenice, začnou plesnivět, a protože plíseň ničí aktivní látky, zničí i vaši marihuanu. Měli byste kontrolovat sklenici denně a cítíte-li kyselé aroma, vyndejte marihuanu ven a rozprostřete ji na papír nebo noviny, aby mohla rychle uschnout. Někteří pěstitelé doporučují skladovat marihuanu ve tmě a chladu - prý se jim osvědčila mraznička. Další metodou je, že přes rostlinu natáhnete plastikový vak. Udržujte vak lehce vlhký a i s rostlinou jej nechejte na slunci aspoň jeden týden. Pak přemístěte rostlinu do papírového pytle a nechte ji uschnout tak, aby byla vhodná ke kouření. Proces zrání vede k odstranění chlorofylové chuti. Pamatujte, že tak, jako mnoho věcí v životě, i marihuana zraje s věkem.





Pěstování venku

Úvod

Pro pěstování venku se dá použít většina rad z kapitol z domácího pěstování - např.:klíčení, půda, hnojení, ... Výběr místa je třeba pečlivě uvážit, od něj závisí kvalita vaší sklizně. Říká se, že nejlepší úrody jsou po přesazení rostlin, když jsou několik týdnů staré. Protoľe jen 30-50% semen vyklíčí, začínáme s pěstováním na malých plantážích. Když vidíme, kolik rostlin vzrostlo, můžeme si vhodně naplánovat jejich přesazení do konečného místa růstu venku nebo uvnitř. Výška a hustota rostlin je přímo závislá na hustotě výsadby. Nahuštěné rostliny nevyrostou obvykle výš jak 4-5 stop a mají málo větví. Za ideálních podmínek může rostlina dosáhnout výšky až 20 stop a s 3-4 stopy dlouhými větvemi. (Umíš si vůbec takovou rostlinu představit? To by byla opravdová těžba.) Samozřejmě nemá-li někdo čas nebo chuť přesazovat, jednoduché pěstování venku je postačující. Dobrá věc pro vysokoškoláky je zasadit rostliny před odchodem na prázdniny a při návratu budete mít dobré zimní zásoby. Při pěstování venku je nutno brát v úvahu podnebí, terén, oblast, policejní dohled a roční období. Rostliny sázíme po posledních mrazech zimní sezóny, obvykle koncem dubna, začátkem května. Jste- li v oblasti, kde slunce není dostatečně silné anebo kde začíná hodně pršet koncem srpna nebo začátkem září, nedoporučuje se pěstovat venku. Slabé slunce vytvoří malé množství pryskyřice a trvalý déšť hodně pryskyřice spláchne. Budete mít spíš dobré konopí než dobrou marihuanu. Víc než 80% marihuany vykouřené v USA pochází z Mexika (státy Sine- loa a Michoacan, které leží asi 1100 mil od rovníku). Slunce je tu silné a horko v letních měsících téměř nesnesitelné. Vaąe rostliny potřebují minimálně 8 hodin slunce denně, takže vyberte místo otevřené a suché. Svah kopce, otevřená dráha nebo místo u řeky dá 12 hodin slunečního svitu denně a rostliny se snadno zavlažují z blízké říčky. Cannabis dobře roste v půdě, která je každý rok kypřena. Nepěstujte rostliny v místech, kde je periodický příchod místních obyvatel. Dávají pozor, když vidí americké chlapce pravidelně navštěvovat lesy. Je to jistý krach: jako když jednou autorův přítel byl vymáknut jedno odpoledne, když tam ošetřoval svoje "dětičky" na bujných zelených kopcích nádherného údolí Nanou na Havaji. Najděte si místo, kde úroda může být ohrožena jedině zřícením letadla. Máte-li těžkosti s nalezením vhodného místa ve vaší oblasti, zkuste způsob "meziúroda". Meziúroda znamená pěstování vaší marihuany mezi kukuřicí nebo slunečnicemi, jak se to dělá v Mexiku. Je tak malá šance na prozrazení. Nedoporučuje se pěstovat trávu dohromady s žitem, popř. s řeřichou či špenátem. Naopak výhodné jsou: květák, kapusta, řepa, kukuřice a slunečnice. Pozor na chemická hnojiva.



Přesazování rostlin

Zjistěte, zda doba mrazových nocí už minula, protože malé rostlinky neodolají ani slabému mrazu. Máte-li vybráno místo, uvažte, zda není lépe pěstovat na několika místech menší množství. Dva týdny před sázením připravte půdu porytím 40 cm do hloubky. Dle možnosti použijte přírodní hnojiva. Cannabis neroste dobře v kyselých půdách, pH vaší půdy by neměla být větší než 5-7. Je-li půda kyselejší, můžete přidat pohár hašeného vápna na 1m2 a zalévat, aby se vápno vsálo do půdy. Půdu, kde mají rostliny dále růst je dobré den před přesazením porýt. Pak vyklepneme rostlinku z květináče i z hlínou a pečlivě jí zasadíme do připravené jamky. Přesazujte rostliny v podmráčený den nebo alespoň několik hodin před východem slunce, aby nemusely snášet prudký žár. Každé rostlině dejte alespoň 1m prostoru. Nesaďte je hlouběji než původně rostly. Abyste podpořili růst kořenu a pomohli rostlinám překonat šok z přesazení, doporučuji užít kořenový nebo rostlinný vitamín B. Po přesazení zalejte pozemek, avšak dbejte abyste jej neutopili. Měl by být vlhký několik dni, je-li počasí suché a horké. Je- li vedro, a rostliny začnou vadnout, zakryjte je bílým sáčkem s otvory po boku jako ventilace. V případě nečekaného mrazu použijte hnědý nebo černý, protože zadržuje teplo. Prvních 48 hodin po přesazení je kritická doba.



Půda

Pro předpěstování rostlinek doma je lepąí si namíchat svojí vlastní půdu. Půda by měla být namíchaná podle návodu z domácího pěstování, akorát by hlína měla být z místa, kde bude rostlinka žít po zbytek svého života před jejím zhulením.



Časová tabulka

Na závěr malá časová tabulka pro pěstování venku. Údaje se liší podle počasí i podle odrůdy, která se pěstuje. Některé odrůdy jsou rychlejší, některé pomalejší apod.

střed dubna příprava políčka začátek května setí sřed května pletí srpen až září kvetení září až říjen sklizeň

Závěr

Doufám, že se vám knížka líbila a že jste se z ní alespoň něco nového dozvěděli. Knížka mi dala několik (hodně) hodin práce a pohled na konečné dílo je opravdu uklidňující - nebyly to hodiny strávené v nečinnosti nebo nudě. Ještě bych vám chtěl poděkovat, že jste tuhle knihu dočetli až dokonce - alespoň doufám. A na závěr bych chtěl ještě uvést dva citáty. Z oblasti konopí jsem žádné, kromě toho na první straně nenašel, tak jsem vybral ty, které jsem považoval za docela blízké. Doufám, že jejich souvislost pochopíte, no a tady jsou:

Trpělivým čekáním se nikam nedostaneš, ale trpělivou prací ano. FULLER (Tak zasaď a starej se pořádně!!!)

Nepovažuj svoje slabosti za vášně. J.ČAPEK (Klidně si svobodně pokuřuj, ale moc to zase nepřeháněj.)

Copyright Killer 31.8.1999

--------------------------------------------- -----------------------------------

(c) Martin Povolny, 19.2. 2010, rubrika: Zábava
Diskusní příspěvky ke článku
AUTOR
Martin Povolny
 1. Chcete pěstovat Marihuanu? Tady je kompletní návod na to, jak to provést (čtenost: 7174)
"Z" si čte 7 čtenářů      (c) 2000-2013 it-media