Nebojte se pokladů zadarmo

Naštěstí i v dnešní době, kdy téměř vše můžeme svést na neviditelnou ruku trhu, je možné proplouvat životem s minimálními náklady. Společnosti se o nás - zákazníky - doslova perou a nabízejí spoustu bonusů a slev. Kdo se v tom všem má proboha orientovat??? Samozřejmě každý z nás zná jedince, kteří se štítí jakýchkoliv slev, výrobků značky Lev-ně či Koruna a raději by zašli hlady než by si zobli jednohubky nabízené zadarmo v supermarketu. Proč?!? Vždyť je to přeci taková zábava. Lituji ty, kteří mají spoustu peněz a mohou si koupit doslova to, co chtějí. Takový život by mi připadal nudný. Je to tak dobrodružné mít omezené množství peněž a přitom žít "jako člověk", k tomu všemu vypadat dobře, což samozřejmě vyžaduje také pěknou finanční injekci (hovořím o ženách.), dobře se najíst, semtam si koupit nějakou knihu či hudební nosič atd. atd. Nastrojená v šatech dvoje za cenu jedněch (i tak ale vypadají báječně!), navoněná oblíbenou toaletní vodou značky Tester, utrácím ušetřené peníze v kinech či v obchodech, kde na vás nic se slevou nečeká. Tak co, nepřipadá vám to jako zábavná hra? Už slyším některé z vás říkat, že touha dostat co nejvíce za co nejméně peněz je typická pouze pro Čechy. Omyl! Byla jsem u toho, kdy jeden můj známý Američan, člověk vysoce postavený, který je s penězi takříkajíc za vodou, používal pro soukromou korespondenci firemní obálky a papír a když mohl u reklamního auta dostat zadarmo kopeček zmrzliny, šel dokonce dvakrát. Chápete to? Není to "české", je to "lidské"!

Vychována tak, že kdykoliv, kdy vyhazuji do koše ztvrdlý rohlík, mám před očima skupinku afrických dětí s nafouklým břichem, snažím se nakupovat tolik, kolik spotřebuji. Nedávno mě ovšem přelstil vlastní kocour. Počkala jsem, až na pár dní odjede moje máma, jejíž nejoblíbenější jídlo je sice chléb s máslem, ovšem kocourovi dopřává nejdražších konzerv a neopomene mu občas do misky s mlékem vstříknout kopeček šlehačky, a rozhodla jsem se kocoura převychovat. Koupila jsem mu tedy skvěle vypadající konzervu pro kočky z řady Lev-ně. Kocour nejen že dva dny nežral, druhý den navíc vypadal, jakoby měl každou chvíli omdlít vysílením. Nejprve jsem si myslela, že vše jen předstírá a hraje pro návštěvu týrané zvíře, ovšem když jsem přičichla k jeho misce, musela jsem konstatovat, že toto by nežrala ani kočka z rozvojové země. Celý obsah konzervy putoval do záchoda a kocour dostal svoji oblíbenou značku. A závěr? Nebuďte snobští, nebojte se levných věcí, nekoušou. Ale nezapomínejte zdravý rozum za dveřmi obchodu.