O mobilních skupináchMožná to byl přece jenom trochu zavádějící
nadpis, ale s mobilními telefony se setkáte
prostě všude. Počínaje žebráky(!) na
Václaváku až po tolik nenáviděné politiky.
Mobilní telefon má dnes již téměř každý.
Pojďmě si o tomto "trendu" povědět něco víc.
Doby, kdy mobilní telefon byl jen
záležitostí několika "vyvolených"(s příjmem
padesát tisíc měsíčně a víc) jsou již ty
tam. Ani vlastně nevím jestli mám psát
mobilní telefon, byla to spíše cihla nebo
žehlička s displayem, která navíc vyluzovala
zvuky(asi něco jako dnešní telefony Iridium:-
) . Tyto mobilní telefony byly pro jejich
majitele spíše ozdobou a prostředkem, jak
dokázat, že právě oni jsou ti úspěšní.
Postupem času se však mobilní telefony
stávaly více a více rozšířenými, až to
dospělo do dnešního stádia, kdy si školák ze
svého kapesného prostě na mobil našetří(nebo
tak dlouho otravuje rodiče....).
Lidi, užívající mobilní telefony bych
rozdělil do několika skupin:
První skupina - aristokraté. Pro tyto lidi
je mobil stále důkazem svého společenského
postavení. Kupují si jen ty nejdražší
telefony, pokud možno s co nejoriginálnějším
designem. Je jim naprosto jedno, jaké
telefon má funkce, hlavně když se stále drží
v nabídce operátorů na té nejvyšší cenové
příčce. Mnohdy mají telefonů několik, v
různých barvách, poněvadž jsou přesvědčení,
že telefon musí přece ladit k jejich
oblečení. Do telefonu mluví klidně, ovšem
stále pozorují své okolí, co říká na ten
zázrak v jejich ruce.
Skupina druhá - snobárna. Tato skupina stále
nemůže pochopit, že mobilní telefon je na
dobré cestě vytlačit normální telefony a
stále žijí v domění, že mobil mají jenom oni
a pořád to svému okolí musí dokazovat. Je
jim v podstatě jedno, jaký telefon
používají, mnohdy je to stále ten, co si
koupili před pěti roky. Vyznačují se tím, že
do telefonu mluví velmi hlasitě, spíše řvou.
Dokážou telefonovat za každé situace a bavit
se i o největších prkotinách. Svůj mobil
nosí na opasku, tak, aby ho pokud možno
nikdo nepřehlédl. Neustále se na něj dívají,
aby se ujistili, že jim nic neuteklo.
Třetí skupina - technofilové. Technofilové
se vyznačují zájmem o "vnitřnosti" mobilu,
jejich design je jim v podstatě ukradený.
Pořizují si telefony, které disponují co
největší nabídkou funkcí a doplňků. Mnohdy
se nespokojí pouze s jedním telefonem, ale
obcházejí bazary, kde číhají na výhodnou
koupi. Nebojí se svůj telefon rozdělat a
přetvořit k obrazu svému. Jsou technicky
zdatní a svůj talent nenechají zahálet. Za
úplatu často "vylepšují" telefony těm méně
nadaným. Jsou trnem v oku mobilním
operátorům, kteří, nechtíc riskovat, těmto
jedincům nabídnou raději dobře placená místa
jako servisním technikům apod.
Skupina čtvrtá - ti ostatní. Do poslední
skupinu patří ti uživatelé, kteří musí vzít
zavděk telefonům dotovaným, či telefonům té
nejnižší cenové skupiny. Mobilní telefon
berou prostě jako doplněk k hodinkám a
rádiu. Telefonování nijak neprožívají.
Mobilní telefon se nebojí vypnout. Vědí, že
mají hlasovou schránku. Naučí se perfektně
používat všechny funkce svého telefonu.
Většina těchto uživatelů více či méně
inklinuje k výše uvedeným třem skupinám.
To by byl takový stručný přehled nás,
mobilně komunikujících osob. Nejsou zde
zahrnuty úplně všechny kategorie, ale myslím
si, že každý si jednu z těchhle čtyř skupin
určitě vybere.
Musíme se prostě smířit s tím, že mobilní
telefony zanedlouho budou tak samozřejmé
jako walkmany či hodinky, s tím prostě nikdo
nic nenadělá. Třetí operátor vstoupil na
trh, dá se předpokládat, že ceny půjdou dolů
a nastane doslova hon na zákazníky. Ovšem
nesmíme zapomínat na pravidla slušného
telefonování, ale o tom snad až někdy příště.
(c) Ondřej Rais, 4.5. 2001, rubrika: Nezařaditelné Diskusní příspěvky ke článku
|