Srdce
Srdce neni jen kousicek tela naseho ja, ale
ma i velkou symbolickou hodnotu. Je to i
tim, ze je neoddiskutovatelne spjato se
zivotem a smrti cloveka, mozna proto, ze je
umisteno zhruba uprostred tela. Svuj vyznam
ma i to, ze tlukot srdce matky je to prvni,
co vedle prijemneho vlhkeho tepla vnimame
vsichni na samem pocatku sve existence. Po
zbytek zivota pak pri kazdem vetsim vzruseni
vnimame tlukot srdce vlastniho. A tak se nam
chveje srdce bazni, hruzou se zastavuje,
strachy pada do kalhot (vsimni se, ze ne do
sukni), kdo se naopak neboji je srdnaty.
Lidi, kteri jsou kolem nas, klasifikujeme
podle toho, zda maji srdce dobre, mekke, ci
naopak prilis tvrde. Nekdo ma srdce primo z
kamene, jsou lide, kteri srdce vubec nemaji.
Velice nas potesi, kdyz zjistime, ze ma nas
blizni srdce na pravem miste. Chceme-li
ziskat neci duveru, prichazime se srdcem na
dlani. Srdecne zdravime sve pratele a
dovedeme se i srdecne nebo od srdce zasmat a
popovidat si. Sve srdce oblazujeme zpevem a
venujeme jej zene-muzi , kteraz-aje pak pani
panem naseho srdce. Kdyz se zena stane
matkou, nosi nejdrive sve dete pod srdcem,
pak teprve v naruci. Male dite slape matce
po kline, velke po srdci. Kdyz sve dite
matka ztrati pukne ji srdce zalem. Stejnym
zpusobem je pri ztrate blizkeho cloveka
ohrozeno srdce i kohokoliv jineho, zato kdyz
se s nekym ztracenym shledame, poskoci nam
srdce radosti. Srdcove eso je nejvyssi
kartou, protoze srdce je take sidlem lasky,
a ta premaha vse. Nase srdce obvykle bije
nejen pro nas, ale i pro nase blizke, pro
vlast, pro spravedlnost a pro mnoho dalsich
veci. Jen naprosty sobec muze rict, ze jeho
srdce tluce jen pro nej samotneho... (c) Pidolka, 13.2. 2001, rubrika: Nezařaditelné Diskusní příspěvky ke článku
|