Automobilisté a chodciKaždý člověk je občas chodec a občas, když
má řidičské oprávnění, také automobilista.
Je zajímavé, jak v naší maličké zemičce v
srdci Evropy, tyto dva "druhy" lidí spolu
každodenně svádějí ostré a nelítostné
souboje.
Je pěkné pozorovat tyto souboje a jen
okrajově se jich účastnit. Nádherně se třeba
pobavíte v létě při dopravní zácpě, když se
nervózní řidiči potí ve svých plechových
miláčcích. To už stačí jen málo a vystřelují
jako čertík z krabičky. Ba naopak na podzim
v deštivém a chladném počasí si řidiči hoví
v teplíčku svého autíčka a přes zamlžené
okénko se posmívají svým
spoluobčanům "chodcům". Jsou také výjimky.
Ta každého zahřeje u srdce, ale to jen zatím
za extrémních podmínek. Kdy jeden druhému
podají pomocnou ruku. V jiných, západně
položených zemích, to jde. Tam automobilisté
na chodce zablikají světly, usmějí se a
pokynou rukou. Chodec mu na oplátku pokyne
pokorně hlavou a opětuje úsměv. Je pěkné
pozorovat, jak tam to jde.
Za to u nás je až obdivuhodné, jak se chodec
chybně domnívá, že má na přechodu pro chodce
absolutní přednost. Vskakuje do vozovky jak
pominutý s mylnou představou, že deset let
stará Tatra, o pět tun přeložená, s
nefungujícími brzdami a starým tlustým
krátkozrakým řidičem, zastaví na deseti
metrech. On přednost má, ale ne absolutní.
Jeho počínání je tak riskantní, jako kdyby
šel mezi kanibaly a tvrdil, že jsou
vegetariáni a nesežerou ho. Ale také příklad
z tzv. druhé strany. Osmdesátiletá stařenka
s francouzskou holí v ruce si to šine šnečí
rychlostí po přechodu. Mladý řidič, ještě s
mokrým řidičákem v náprsní kapse, si to valí
v novém sedmičkovém bavoráku k přechodu.
Nervózně zastaví a řve: "co tam kurva bábo
lezeš"! Stařenka mu zato na oplátku upraví
lak na kapotě a s obří silou, člověk neví,
kde se to ve stařence bere, mu mlátí již
zmíněnou francouzskou holí do čelní masky.
Oba dva ukončí své vystoupení úcty a
pobavené publikum tleská.
Je zajímavé v hromadném dopravní
prostředku poslouchat potencionální chodce,
ale i naopak řidiče autobusu, jak se denně
vyrovnává se zácpou v ulicích Prahy, špatně
zaparkovanými auty a bezohlednými svátečními
řidiči. Ani chodci mu to nezjednodušují.
Není divu, že někteří řidiči z povolání se
buď v lepším případě zblázní nebo v tom
horším případě propadnou alkoholu a
neomezeně v autobusech popíjejí. To pak i to
sprosté slůvko padne, nebo s úsměvem v tváři
zavře dveře někomu před nosem.
Ohlasy na tento článek mi prosím zašlete na
adresu jh-havlis@seznam.cz
(c) Jan Havlíček, 30.3. 2002, rubrika: Doprava Diskusní příspěvky ke článku
|