Apatie!!! APATIE?
Aneb
Apatie? Aneb jsem jiná! Jsem jiný člověk,
jiná lidská bytost. Nejsem o nic horší ani o
nic lepší než jsem bývala, a přesto! A
přesto jsem jiná. Jsem "mechanický robot",
jsem apatická!
- Neuvěřitelně živý tvor, co neustále
přetváří a mění své okolí, hledá nové a nové
cíle, za které je nutno se bít!
Sebenaplňující cíle, jejichž dobývání mi
dávalo nesmírnou energii a potřebu dělat
věci lépe a zajímavěji.
- Neuvěřitelný zájem o svět a o vše, co se v
něm vytváří!
11. září 2001!
Po týdnu jsem se "odlepila" od televizní
obrazovky. Ale! Už to nejsem JÁ!
The twin-towers. The skyscrapers. The dream!
Nothing.
Jsem apatická!
Žiju! Žiju tak, jak jsem žila. Plním úkoly.
Ale už to nejsem JÁ! Jsem "mechanický
robot". Už mě netěší podzim jako mě těšíval,
už neposílá "berušky" do nebíčka, nemaluju
obrazy, nemám NÁPADY.
Nemám potřebu něco nového tvořit.
A to mě děsí!
A tak si říkám:
Uč se aspoň, půlka semestru v tahu, ať máš
jednou ten titul!
.ale proč? Za 2 roky budou VŠ stejně placené
a stejný titul si koupí třeba obchodník se
zbraněmi.
Zklidni hormón, ať máš jednou zdravé děti!
.ale proč? Copak bych mohla být svědomitou
matkou, když hned první věcí, kterou bych
jim mohla nabídkou by byl TENTO SVĚT!
- Svět, ze kterého mám husí kůži
- Svět, který mi BERE ideály
- Svět, který ze mě dělá "apatického robota"
To přece nemůžu být JÁ!
(c) Gabriela Kuběnová, studentka PF, 14.11. 2001, rubrika: Nezařaditelné Diskusní příspěvky ke článku
|