reklama  přidejte odkaz
 site map  přidejte clánek
 zadarmopis  spolupráce
 
ZADARMOmenu hledej:  29.3. 2024, svátek má Taťána
 
 cestování
 hry
 informace
 internet
 inzerce
 kariéra
 knihy
 komunikace
 kultura
 media
 mp3
 software
 výrobky
 zábava
 Škola

 

vlastniprodej.cz

audiovideo.cz
av.cz
call.cz
H.cz
zdarma.sk

penzion.mechenice.cz

www.mechenice.cz camp.mechenice.cz

spolujizda.cz vulgo.net

Pro cestovatele

V tropech a subtropech může být cestovatel ohrožen jedovatými živočichy. K poškození může dojít na suchu i ve vodě.

Jedovatí hadi jsou vybaveni jedovým zubem, kterým vpravují jed do těla své oběti. Vyskytují se ve většině zemí s teplým klimatem s výjimkou některých ostrovů Karibské oblasti (Kuba), Atlantického oceánu, západního Středomoří, Madagaskaru a Nového Zélandu. Zpravidla bývají postiženi domorodci a k uštknutí turistů dochází jen výjimečně. Hadi jsou velmi plachá, převážně noční zvířata, která ve dne odpočívají a útočí, jen jsou-li člověkem ohrožena. Hadí jedy poškozují krevní oběh a nervovou soustavu.
Na kůži bývají po uštknutí patrné dvě nebo jen jedna lehce krvácející ranka a občas i drobné ragády způsobené nejedovatými zuby.
Preventivně je třeba vyhýbat se místům pravděpodobného úkrytu hadů ( prolákliny, skalní rozsedliny, houštiny) a při chůzi v nepřehledném terénu nosit vysoké boty a dlouhé kalhoty. Při setkání s hadem je možno se ještě ze vzdálenosti jednoho metru bez nebezpečí vzdálit. Při překvapení v bližší vzdálenosti je nejlépe bez pohybu vyčkat, až se had odplazí.

Jedovatí štíří (škorpióni) žijí v tropech i subtropech ( včetně Středomoří). Mají protáhlé tělo s tenkým ocasem zakončeným jedovým bodcem. Jsou to noční živočichové, kteří se ve dne zdržují pod kameny, v písku či porostu. Rádi zalézají do temných koutů, pod odložený oděv či do bot.
Sami neútočí a bodají, jen jsou-li vyrušeni. V místě bodnutí vzniká bolest a otok, ale často dochází i k celkovým příznakům (neklid, pocit zvracení, nadměrné slinění a pocení, slabost a dušnost).
V prevenci je namístě opatrnost při zvedání kamenů a jiných předmětů ležících na zemi zvláště v temných a vlhkých místech. Ráno před oblékáním je lépe důkladně vytřepat obuv a oděv a po setmění nechodit bez obuvi.

Jedovatí pavouci žijí někdy i v lidských příbytcích v tmavých koutech, za obrazy, na záchodech, ve sklepích a skladištích a rádi zalézají do oděvů či ručníků visících na stěnách. Po kousnutí pavoukem vzniká prudká bolest, která se rychle šíří do celého těla. Současně se objevuje slabost a dušnost. Preventivně je třeba zachovávat opatrnost při úklidu místnosti i při použití WC. Visící oděv nebo ručník je dobře před použitím vyklepat.

V zemích teplého klimatu kde se konzumuje hodně ovoce, jehož sladká šťáva vábí vosy i včely, přichází častěji v úvahu bodnutí tímto hmyzem. Mimo to v některých zemích žijí divoké druhy včel, které častěji člověka napadají. V místě vpichu žihadla vzniká pupen s otokem, který se rychle šíří do okolí. U některých lidí se objevuje nevolnost, zvracení, slabost a dušnost. Osoby přecitlivělé na bodnutí tímto hmyzem by při cestě do teplých zemí měly s sebou mít vždy léky proti alergii, které jim předepsal lékař.

Zánět kůže mohou způsobit larvy některých much a písečné blechy. V tropické Americe mohou komáři při sání krve zanést do kůže muší vajíčko, z něhož se vylíhne larva. V subsaharské Africe larvy jiné mouchy pronikají do kůže z podlahy, písku nebo z prádla, které se sušilo na zemi. Larvy much působí na kůži bolestivé boule připomínající nežit. Larvu je třeba chirurgicky odstranit a na poranění přiložit obvaz s antibiotickou mastí. Písečné blechy se vyskytují v tropické Americe, Africe, na Blízkém východě a v Indii. Vyvíjejí se v blízkosti lidských obydlí v půdě, prachu a písku. Blecha proniká do kůže nejčastěji na chodidlech, v meziprstí a kolem nehtů, kde vznikají svědivé a bolestivé boláky a vředy. Blechu lze odstranit zprvu jehlou nebo pinzetou ( po teplé koupeli) a později chirurgicky.

Při koupání, zejména v tropických mořích, člověka ohrožují některé druhy ve vodě volně se vznášejících medúz a trubýšů či na dně přisedlých mořských sasanek a korálů, vyzbrojených tisíci žahavých buněk. Při dotyku plavce s těmito živočichy dochází během několika minut k palčivé bolesti a později někdy i ke zvracení, slabosti dušnosti.

Při koupání na skalnatých místech lze šlápnout na ježovku - mořského ježka, jehož ostny se zabodnou do chodidla a zalomí se. Poranění je velmi bolestivé a rána zpravidla hnisá. Proto je lépe nosit do vody koupací obuv.

(c) Tereza Hladká, 5.5. 2001, rubrika: Cestování
Diskusní příspěvky ke článku
AUTOR
Tereza Hladká
 1. Pro cestovatele (čtenost: 1287)
 2. Praktické rady turistům (čtenost: 2426)
Database error: Invalid SQL: INSERT INTO connected(ip, logtime) VALUES ('174.129.59.198', now()+150)
MySQL Error: 1292 (Incorrect datetime value: '20240329011862' for column `zadarmo`.`connected`.`logtime` at row 1)
Session halted.