reklama  přidejte odkaz
 site map  přidejte clánek
 zadarmopis  spolupráce
 
ZADARMOmenu hledej:  29.3. 2024, svátek má Taťána
 
 cestování
 hry
 informace
 internet
 inzerce
 kariéra
 knihy
 komunikace
 kultura
 media
 mp3
 software
 výrobky
 zábava
 Škola

 

vlastniprodej.cz

audiovideo.cz
av.cz
call.cz
H.cz
zdarma.sk

penzion.mechenice.cz

www.mechenice.cz camp.mechenice.cz

spolujizda.cz vulgo.net

Sen

Sen Kolik je hodin? Ještě je tma. Ruské digitální hodiny zeleně osvětlují celý pokoj. Půl třetí. Ten sen. Hrozný, hrůzostrašný. O čem vlastně byl? Jen matně si vzpomínám. Sen. Vím jen, že byl příšerný. Nejhorší. Sen. Možná předtucha. Mám strach. Sen! Co znamená? Sen: možná nic, možná všechno. Sen. Je tma. Zelená tma. Jsem sama. Sen. Mám strach. Mám strach? Nevím. Z čeho. Z čeho? Sen. Na stěně stín okna. Záclona. Každý ohyb se dokonale odráží. Navečer západ slunce. Černé město, hranaté černé budovy, oranžové světlušky pouličních lamp. Červenofialový nádech nebe dnes naposled osvětluje můj obličej. Jen nestát sama. Mít se o koho opřít. Co asi dělá? Nevědomost tolik nebolí. Jen hryže. Vzpomínky týrají vědomou současnost. Smět tak vrátit všechno zpátky. Chyby tolik bolí. A já udělala chybu. Nemysli na to! Ale to nejde. Ty si snad myslíš,že si na tebe vzpomene? Nebuď naivní. Žij tím, co je teď! "Co je teď?" vlastní slova mě vyděsí. Ještě několikrát se odrazí od stěn pokojíku a pak jen duní hlavou. Co je teď? Ticho. Oči vyděšeně těkají po zdech. Abstraktní oko na mě mrklo zpoza rámu. Ne! To se mi jen zdálo. Ticho. Tma . Hodiny. Oko. Ty. Já. Sen. Zase sen. Zase se pomalu vkrádá do bezútěšně nazelenalé noci. Vzpomínám si. Útržek snu se vrací. Děvče. Znám ho odněkud. Podává mi banány. Jsou ještě zelené. Pak rychle žloutnou, jsou oranžové, rudnou. Už to nejsou banány. Vidím dívčiny dětské ruce a na nich krev. Ne! Dost! To stačí! Už dost. Odkud ji znáš? Znáš ji. Dobře ji znáš. Její dětské oči.. Ano. Znám ji. Jednou jsi ji dokonce potkala na ulici. Šla sama. S červeným batůžkem odnikud nikam. Šla sama pozdě v noci. Malé děvčátko ztracené ve známém městě. V přívalech pocitů samoty, zla, tíhy bytí. Její oči se matně leskly za clonou slz. Hořkých slz. Slz pro život, slz pro lásku. Pro utrpení dětské duše. Nešlo ji tam nechat. Odvedla jsi ji k sobě domů. Řekla ti všechno. Snad. Doufám. Proč se trápí děti jako ona? Vím, jak jí je. Vím, jak se cítí. Chci jí pomoct. Můžu jí pomoct. Ale jak? Jak! Strach. Strach, že neunese tíhu svého doposud krátkého života. Strach, že ji nedokážu utěšit. Strach z toho, že ji zklamu. Že jednou pozná, že jí neříkám úplnou pravdu, abych ji šetřila. Dokážu se vžít do jejích pocitů, ale nedokážu si představit žít její život. Jsem unavená. Chci spát. Nejde to. Musím myslet na všechno, co se děje, co se tu stalo.Mám zvláštní pocit v žaludku. Hnusný pocit. Chce se mi z tohohle světa zvracet. Kolik lidí tě opustilo, když ti bylo nejhůř? Dost. Samozřejmě. Bylas k ničemu. Nebylas jim prospěšná. Zůstal s tebou někdo? Zůstal. Většinou ale někdo, od koho bys to nikdy nečekala. Pro ně tu jsi. Pro ně musíš žít. Musíš. Musím? Musím! Už dost! To stačí! Už nemůžu. Přijít na jiné myšlenky.jiné myšlenky. Pomalu vstanu. Zakopnu o židli. "Sakra!" Opřu se o skříň. Bílou rukou šmátrám v místech, kde by měl být magneťák. Zapnu ho. Ozve se známá melodie. Líbí se mi. Zavřu oči a vychutnávám si ji. Vrátím se do postele. Pod peřinou je vlídněji. Tma tolik nestudí. Poslouchám další písničku a ještě jednu a ještě další, ale tu už jen z dálky. Jsi příliš unavená trýznivým světem. Příliš tě bolí vědomí.

(c) Gábina Grulichová, 29.11. 2001, rubrika: Nezařaditelné
Diskusní příspěvky ke článku
AUTOR
Gábina Grulichová
 1. Sen (čtenost: 2603)
Database error: Invalid SQL: INSERT INTO connected(ip, logtime) VALUES ('34.207.178.236', now()+150)
MySQL Error: 1292 (Incorrect datetime value: '20240329081690' for column `zadarmo`.`connected`.`logtime` at row 1)
Session halted.