Pro cestovatele
V tropech a subtropech může být cestovatel
ohrožen jedovatými živočichy. K poškození
může dojít na suchu i ve vodě.
Jedovatí hadi jsou vybaveni jedovým zubem,
kterým vpravují jed do těla své oběti.
Vyskytují se ve většině zemí s teplým
klimatem s výjimkou některých ostrovů
Karibské oblasti (Kuba), Atlantického
oceánu, západního Středomoří, Madagaskaru a
Nového Zélandu. Zpravidla bývají postiženi
domorodci a k uštknutí turistů dochází jen
výjimečně. Hadi jsou velmi plachá, převážně
noční zvířata, která ve dne odpočívají a
útočí, jen jsou-li člověkem ohrožena. Hadí
jedy poškozují krevní oběh a nervovou
soustavu. Na kůži bývají po uštknutí patrné
dvě nebo jen jedna lehce krvácející ranka a
občas i drobné ragády způsobené nejedovatými
zuby. Preventivně je třeba vyhýbat se místům
pravděpodobného úkrytu hadů ( prolákliny,
skalní rozsedliny, houštiny) a při chůzi v
nepřehledném terénu nosit vysoké boty a
dlouhé kalhoty. Při setkání s hadem je možno
se ještě ze vzdálenosti jednoho metru bez
nebezpečí vzdálit. Při překvapení v bližší
vzdálenosti je nejlépe bez pohybu vyčkat, až
se had odplazí.
Jedovatí štíří (škorpióni) žijí v tropech
i subtropech ( včetně Středomoří). Mají
protáhlé tělo s tenkým ocasem zakončeným
jedovým bodcem. Jsou to noční živočichové,
kteří se ve dne zdržují pod kameny, v písku
či porostu. Rádi zalézají do temných koutů,
pod odložený oděv či do bot.
Sami neútočí a bodají, jen jsou-li vyrušeni.
V místě bodnutí vzniká bolest a otok, ale
často dochází i k celkovým příznakům
(neklid, pocit zvracení, nadměrné slinění a
pocení, slabost a dušnost).
V prevenci je namístě opatrnost při zvedání
kamenů a jiných předmětů ležících na zemi
zvláště v temných a vlhkých místech. Ráno
před oblékáním je lépe důkladně vytřepat
obuv a oděv a po setmění nechodit bez obuvi.
Jedovatí pavouci žijí někdy i v lidských
příbytcích v tmavých koutech, za obrazy, na
záchodech, ve sklepích a skladištích a rádi
zalézají do oděvů či ručníků visících na
stěnách. Po kousnutí pavoukem vzniká prudká
bolest, která se rychle šíří do celého těla.
Současně se objevuje slabost a dušnost.
Preventivně je třeba zachovávat opatrnost
při úklidu místnosti i při použití WC.
Visící oděv nebo ručník je dobře před
použitím vyklepat.
V zemích teplého klimatu kde se konzumuje
hodně ovoce, jehož sladká šťáva vábí vosy i
včely, přichází častěji v úvahu bodnutí
tímto hmyzem. Mimo to v některých zemích
žijí divoké druhy včel, které častěji
člověka napadají. V místě vpichu žihadla
vzniká pupen s otokem, který se rychle šíří
do okolí. U některých lidí se objevuje
nevolnost, zvracení, slabost a dušnost.
Osoby přecitlivělé na bodnutí tímto hmyzem
by při cestě do teplých zemí měly s sebou
mít vždy léky proti alergii, které jim
předepsal lékař.
Zánět kůže mohou způsobit larvy některých
much a písečné blechy. V tropické Americe
mohou komáři při sání krve zanést do kůže
muší vajíčko, z něhož se vylíhne larva. V
subsaharské Africe larvy jiné mouchy
pronikají do kůže z podlahy, písku nebo z
prádla, které se sušilo na zemi. Larvy much
působí na kůži bolestivé boule připomínající
nežit. Larvu je třeba chirurgicky odstranit
a na poranění přiložit obvaz s antibiotickou
mastí. Písečné blechy se vyskytují v
tropické Americe, Africe, na Blízkém východě
a v Indii. Vyvíjejí se v blízkosti lidských
obydlí v půdě, prachu a písku. Blecha
proniká do kůže nejčastěji na chodidlech, v
meziprstí a kolem nehtů, kde vznikají
svědivé a bolestivé boláky a vředy. Blechu
lze odstranit zprvu jehlou nebo pinzetou (
po teplé koupeli) a později chirurgicky.
Při koupání, zejména v tropických mořích,
člověka ohrožují některé druhy ve vodě volně
se vznášejících medúz a trubýšů či na dně
přisedlých mořských sasanek a korálů,
vyzbrojených tisíci žahavých buněk. Při
dotyku plavce s těmito živočichy dochází
během několika minut k palčivé bolesti a
později někdy i ke zvracení, slabosti
dušnosti.
Při koupání na skalnatých místech lze
šlápnout na ježovku - mořského ježka, jehož
ostny se zabodnou do chodidla a zalomí se.
Poranění je velmi bolestivé a rána zpravidla
hnisá. Proto je lépe nosit do vody koupací
obuv.
(c) Tereza Hladká, 5.5. 2001, rubrika: Cestování Diskusní příspěvky ke článku
|