VegetariánstvíJsem vegetariánka, a proto vám chci sdělit
můj názor.
Kolem mě je spousta lidí, kteří jedí maso.
Nezbývá mi nic jiného než to tolerovat.
Nepokouším se je změnit a ani nechci.
Nejen , že je to bez efektu, ale potýkám se
většinou s negativními reakcemi.
No, dobře. Ale má potom to všechno nějaký
význam? Existuje vůbec nějaká jiná cesta
sympatická všem lidem? Mají tedy vůbec
ostatní živočichové na zemi ještě nějakou
šanci? Jsem vegetariánka, ale nebylo to
snadné. Přesvědčení totiž nestačí.
Rozhodnout se je snadné, méně snadné je už
odolat pokušení. A pro mě nejméně snadné je
nepodlehnout tlakům z okolí. Dodržet to
svoje mladé pravidlo s kterým vám všichni
otřásají.
Pro mě jako nesvobodnou nezletilou osobu je
to o to těžší, sice jsem měla velké štěstí,
že rodiče mi to povolili (což se většinou
nestává, to vím od přátel) , ale přesto se
vám pořád zdá těžké jít za tou babičkou do
kuchyně a vymýšlet si speciální bezmasá
jídla, která bych chtěla na oběd, v horším
případě odmítnout před vás předložené jídlo
a tím vážně porušit všechna morální
pravidla, která jen existují. Zvláštní ovšem
je , že já žádný otevřený vztah ke zvířatům
nemám, ani žádné doma nechovám, ale ti
zvířatům oddaní třeba celým svým životem,
ti, kterým doma pobíhá po bytě rozličná
zvířata, jako členové rodiny, se masem
ládují ve dne v noci. Tak v čem má tedy
vegetariánství podstatu?
Nejím maso, ne proto, že mě o tom někdo
přesvědčil, prostě jsem rostla a přirozeně
zapomocí svých instinktů pochopila, že s
tím, obědvat zavražděné bytosti, je něco v
nepořádku. Přišlo mi to barbarské a nehodné
naší společnosti, která už v mnoha ohledech
postoupila dopředu.
Tak lidé , kteří nakupují v hypermarketech
kila zabalíčkovaného masa s rozesmátým
kuřátkem na obalu, jsou jako slepí. Připadá
jim, že kdyby se nad tím zabývali, co
dělají, už by to nebylo tak snadné jako
předtím. Tak to prostě udusí a udupou pod
návalem svých prakticky nepodstatných
starostí.
A jsou to ti samí lidé, kteří svým dětem
dávají na hraní dřevěné kuřátka a kravičky a
ti samí lidé, kteří se rozplývají nad právě
narozeným králíčkem, kterým jim záhy skončí
zanedlouho na talíři.
(c) Anonym, 2.1. 2003, rubrika: Nezařaditelné Diskusní příspěvky ke článku
|