Škola hry na basovou kytaru díl 1.
Vážení přátelé,
v tomto seriálu se budete moci seznámit se základy hry na basovou kytaru. Výuka je doplněna zvukovými soubory, takže si budete moci ověřit Vaše nabité znalosti. Má-li někdo z návštěvníků zájem o spolupráci na tomto projektu, napište nám.
Blues jako fenomén přežil až dosud všechny směry či styly populární hudby, aby v každém z nich, snad s výjimkou
"techna", zanechal svůj nesmazatelný punc. Nechci být arbitrem, avšak ten, kdo se jednou rozhodl věnovat populární
hudbě v celém jejím rozsahu, nemohl blues ve svém vývoji minout. Dostává se Vám do ruky materiál věnovaný blues.
Je určen středně pokročilým kytaristům jak po teoretické, tak po praktické stránce. Témata jsou řazena v kontextu s
narůstající obtížností. Nejedná se o klasickou kytarovou školou. Jde
výhradně o souběh motivů a témat, která Vám mohou pomoci objevovat
případné souvislosti, které ještě neznáte.
Určitě sami zjistíte, že některé motivy se v tématech často opakují.
Je to záměr, který Vám dává možnost vytvořit si několik málo šablon,
jež se mohou stát základem pro vaší improvizaci v bluesových modech
(tóninách).
Síla blues je v jeho emotivnosti a relativní jednoduchosti. Traduje se,
že jeho základy jsou v tzv. "work songs", pracovních písní černochů z plantáží.
Ti používali svého vlastního argotu, aby se byli schopni dorozumívat, aniž by
někdo nezasvěcený byl v "obraze".
Byl to údajně systém zpěvu ve formě zvolání a odpovědi, jenž se pak ustálil
na úrovni formy, které se dodnes říká "dvanáctka" (dvanáctitaktové téma).
Základem blues je specifický melodicko-harmonický materiál. Jestli-že naše
klasická stupnice obsahuje sedm tónů a dvanáct půltónů, bluesová stupnice je
pouze pětitónová (tzv. pentatonika). Ne že by jiné hudební směry neznaly
pětitónovou stupnici, ale u blues se zní díky charakteristickým intervalům
tzv. blue tónům stala legenda.
Pentatonika ovšem není všechno. Blues má svůj charakteristický výraz
také díky něčemu, čemu se říká "feeling" (cítění). Jen málo černochů
zahraje skvěle cimbálovou muziku a právě tak jen málo bělochů umí
dobře zahrát blues. Chci tím naznačit jen to, že i když
melodicko-harmonický materiál je pro všechny stejný, jde v této hudbě
o víc. Vyšlo, a jistě bude stále vycházet mnoho materiálů, škol a studií
týkajících se tohoto tématu. Je pouze na Vás, zda přijmete několik
střípků z celkové mozaiky, které vám nyní předkládám.
Stručný popis
Každý díl se skládá ze tří částí: z teoretického úvodu, nahrávky a jakéhosi shrnutí probírané problematiky.
Nahrávka je ve formátu MIDI, aby si ji každý mohl snadno
přehrát. K přehrávání MIDI souborů budete potřebovat přehrávač, který
umí vypnout či zapnout jednotlivé MIDI kanály. Každá nahrávka totiž
obsahuje kromě doprovodu také vlastní melodii. Díky tomu si
nahrávku můžete na začátku poslechnout jako celek. V okamžiku,
kdy se pustíte do hraní, můžete procvičovanou část vypnout a hrát sami
s doprovodem. Jedním takovým MIDI přehrávačem, který splňuje výše uvedené
předpoklady a navíc je zadarmo je
Jazz++ midi sequencer.
Tento program je dostupný jak pro operační systém Windows(9x,NT,00), tak
pro operační systém Linux.
Zvuk jednotlivých MIDI nástrojů je závislý na zvukové kartě, kterou
používáte. Pokud se vám zvuk některých použitých MIDI nástrojů nebudou líbit,
věřím, že si MIDI soubor upravíte podle vlastního vkusu.
MIDI soubor je vytvořen s ohledem na poslech nahrávky. Notový zápis melodie
tématu pro tisk je připraven ve formátu PostScript.
Tato verze je doplněna o prstoklady, polohy a jiné technické poznámky.
K tisku dokumentů ve formátu PostScript budete potřebovat program GhostView. Ten je také
zadarmo a dostupný jak pro operační systém Windows(9x,NT,00), tak pro
operační systém Linux.
(c) redakce, 26.3. 2002, rubrika: Hudba Diskusní příspěvky ke článku
|